VAŘENÍ PIVA

VAŘENÍ PIVA

beer-1669295_640.png

Pivo, zlatavý nápoj, který zpříjemňoval člověku náročnou cestu staletími je na celém světě opravdovým fenoménem. Jak vzniklo, jaký mělo a má dodnes význam a kam se ubírá dále? Povíme si několik zajímavostí o českém i zahraničním pivě a zkusíme si jej také v domácích podmínkách uvařit.

 

Historie

Pivo provázelo člověka již od počátku, nikdo přesně neví, kde a jak vzniklo první pivo. Kvašené nápoje jako pivo, víno a medovina bylo součástí lidské stravy odedávna. Památky po vaření piva se našly v mnoha starověkých civilizacích po celém světě, v Egyptě, Mezopotámii, v severských oblastech Evropy i v mayské civilizaci Jižní Ameriky. V Českých zemích pocházejí první zmínky o vaření piva ze 4. století př. n. l.

Původní receptury obsahovaly, pšenici, ječmen, oves, špaldu a další druhy obilí, ke kterým se zkoušely přidávat různé přísady, ty však neměly valnou chuť. Až po přidání chmele pivo začalo chutnat, tak jak jej známe dnes. Středověké pivo bylo zpočátku spíše hustá kaše, která se jedla, až později se z ní stal tekutý nápoj. Od toho pochází rčení, že se někdo ožral.

Důležitou úlohu ve výrobě piva ve středověku hrály klášterní pivovary, v některých se vaří velmi kvalitní pivo dodnes. Význam piva postupně stoupal, až do dnešní doby, kdy je celosvětově oblíbeným nápojem.

V dnešní době se pivo vaří po celém světě a neustále vznikají nové pivovary, které se snaží obnovovat starodávné recepty a vytvářet zcela nové druhy tohoto nápoje.

Pivo se stalo také přísadou do kosmetických produktů. Existuje i pivní lázeňská procedura, kdy je do kádě s vodou přidán slad a kvasnice, jejichž pozitivní účinky na pleť jsou velmi ceněny.

 

Česká i zahraniční piva

Česká republika se pyšní titulem největší spotřeby piva na světě na osobu. Vyhlášená jsou piva plzeňského typu ležák, které si získaly velkou oblibu i v zahraničí. Neustále zde vznikají nové pivovary, které se zabývají vařením jak tradičních druhů piv, tak také zajímavými novými recepty, jako jsou speciály. Kopřivové pivo, bylinkové, ovocné druhy i nealkoholické pivo nabývají na čím dál větší oblibě.

Ve světě je velkým producentem piva Německo, které má i svůj pivní festival Oktoberfest v Bavorsku. Při této příležitosti se podávají takzvané tupláky, jejichž obsah je jeden litr.

Velmi oblíbená a kvalitní jsou belgická piva, v jejichž rozmanitých chutích můžete rozpoznat mnoho tónů. Krémové citronové aroma, karamelové příchutě, ovocné, bylinné, sladové, chmelové, dřevité a různé odstíny hořkosti a sladkosti pivních speciálů.

Kultovním pivem v zemích Velké Británie je černé pivo. Na rozdíl od našich zemí, kde jsou oblíbená více piva světlého typu, se zde pije více pivo černé. Zajímavostí je sytě zelené pivo, které se podává tradičně na Den Sv. Patrika v anglosaských zemích.

 

Druhy piv

Existuje mnoho druhů piv. Základní dělení je na světlá, polotmavá, tmavá a při stáčení je možné vytvořit také pivo řezané.

Svrchně kvašená piva se vzniká tak, že pivo kvasí při teplotě 15 – 20 °C. Tímto způsobem se nejčastěji vyrábí pšeničná piva, ale, stout, porter a trappist.

Spodně kvašená piva kvasí za teploty 8 – 14 °C a jsou velmi oblíbená hlavně jako ležáky a piva výčepní.

Spontánně kvašená piva jsou tvořena ze zbytkových kvasinek po předchozí várce a patří mezi ně lambik, gueuze, kriek, frambozen a faro.

Nealkoholické pivo má minimální obsah alkoholu, který je z piva odstraněn různými metodami. 

 

Vaření piva

Základními surovinami pro vaření piva je voda, slad a chmel.

 

Voda

Při samotném vaření piva je základem dobrá voda. Plzeňská piva svou jemnou chuť proslavenou po celém světě získala právě kvalitní vodou, kterou obsahují. Při přípravě piva použijte vodu měkkou, nejlépe z přírodních zdrojů. Tvrdá voda z kohoutku není pro výrobu kvalitního piva dobrá.

 

Slad

Slad jsou naklíčená semínka obilí, která se po usušení vaří ve vodě.  Klíčením vznikají enzymy, produkující cukry, které se kvašením mění na alkohol. Nejvíce používaným druhem obilí pro přípravu piva je ječmen. Oblíbené jsou však i pšeničná piva nebo kukuřičná, které se konzumují nejčastěji v oblastech Amerického kontinentu.

Slad se po sušení může různě upravovat, udit nebo pražit. O chuti piva rozhoduje i samotný způsob sušení. Různé druhy kvalitních sladů si můžete zakoupit na internetu. Vařením sladu vzniká mladina.

 

Chmel

Důležitou surovinou, která se přidává do piva, je chmel. Ten si můžete zakoupit jak v sušené formě, tak granulovaný. Chmele se pěstují různé odrůdy, z nich každá vyniká jinou mírou chuti a hořkosti. Je to právě chmel, který dodává pivu jeho typickou nahořklou příchuť.

 

Kvasnice

Pivo je kvašený nápoj a proto jsou k jeho výrobě nutné kvasnice. Do piva se přidávají pivovarské kvasnice. Ty mění cukry obsažené v nápoji v průběhu kvašení na alkohol. Existuje mnoho různých kmenů kvasnic a stále vznikají nové, které se vyrábějí šlechtěním.

Samotné kvašení má několik fází, nejprve nastává rychlý exponenciální růst kvasinek a tekutina kvasí prudce. V té chvíli je potřeba dát pozor, aby vám pivo v nádobě nevybuchlo. Nikdy jej nenechávejte v plastové lahvi, v průběhu kvašení by se mohly narušit stěny lahve a do piva uvolnit nechtěné nezdravé látky z plastu. V pozdější fázi pivo dokvašuje a je možné jej umístit do uzavřené nádoby nebo sudu.

 

Recept na domácí pivo

 

Ingredience:

500 g ječmenného sladu

10 l vody

90 g chmele

1 sáček pivovarských kvasnic

 

Postup

  1. Slad můžete vyrobit sami z ječmene nebo již zakoupit naklíčený. Pokud nemáte naklíčený, namočte jej do vody na 24 hodin, nechte naklíčit a poté opražte na pánvi, aby získal lepší chuť.
  2. Naklíčený a opražený slad hodinu vařte ve vodě v hrnci. Zároveň vařte v jiném hrnci 20 minut chmel. V průběhu vaření dolévejte vodu, abyste měli pořád stejné množství vody a z 10 l piva vám nezůstalo 5 l. Pokud si nejste jisti správným naklíčením vlastního sladu, můžete do piva přidat 200 g cukru. Správné pivo má však být bez cukru.
  3. Po uvaření obou tekutin obě smíchejte, nechte vychladnout a poté vše přeceďte do demižonu nebo nádoby, ve které bude pivo kvasit. Zkontrolujte, jestli je tekutina opravdu vychladlá a přidejte pivní kvasinky. Přílišným teplem by se kvasinky zničily a pivo by nekvasilo.
  4. Nádobu můžete skladovat v chladnější místnosti nebo v lednici po dobu dvou týdnů, než proběhne prudká fáze kvašení. Poté přelijte pivo do sklenic s pevnou zátkou a umístěte opět do lednice nebo chladného sklepa. Pivo takto můžete skladovat až rok.

Newsletter

Přihlašte se k odběru novinek o nových receptech.